Červenec 2009

Příště, než Tvá slze kapne na mou tvář, tak si ji prosím setři

2. července 2009 v 9:47 | Burynka |  • Rezavá zicherka
Tvá slza na mé tváři. "Pa, miláčku." a oba víme, že je to naposled. City nejsou. Protože kdyby byly, nemohly by být tak vrtkavé.

Tvá slza stekla mi až na ret, a pokud Tě chci ještě vidět, musím se ohlédnout. Prcháš zase do světa bolesti a výčitek. Tvůj strach z utrpení je mnohem větší, než-li utrpení samo.

Tvá slza polechtala mě až ve výstřihu a Ty jsi stejný jako ostatní. Malej kluk se zlomeným srdcem, zmatenou hlavou, dávkou rebelství a s tendencí co nejrychleji a nejdále utéct před důvěrou a všeobjímající láskou.

Tvá slza rozplynula se jako prázdná slova, která jsme si za doprovodu hltavých pohledů a držení za růčičky říkali. A já kvůli Tobě změnila skoro vše.

Pěkný zbytek života (Nejotřepanější fráze, která zaručeně nikdy nemine svůj cíl. Teď, nebo dýl...).